Pár menších výběrových řízení za sebou mám a pokaždý to řeším trochu jinak. Proto mě doteď nenapadlo, že může být hiring plný příjemných, ale i fakt zvláštních situací. HR specialisti se v práci asi nenudí, protože jedno větší výběrko a mám toho tolik na vyprávění…

Markeťák wanted

Možná jste si podle mých posledních postů na LinkedInu všimli, že sháním do svého týmu místo asistentky nového markeťáka. Zjistil jsem totiž, že kromě administrativních věcí potřebuji pomoct i v dalších věcech od tvorby zadání pro copywritera až po kreativu v mých vlastních i klientských projektech. 

Tentokrát jsem výběrko pojal trochu jinak. Připravil jsem náborový inzerát a umístil ho na Startupjobs.cz a následně nasdílel, kde jsem uznal za vhodné. Nabídka tam visela cca 30 dní, prohlédlo si ji zhruba 2 000 lidí, přihlásilo se přes 100 uchazečů a absolvoval jsem 10 pohovorů s těmi nej. Nebo jsem si to aspoň myslel, že jsou to ty nej.

Úplně na začátku jsem si ze všech uchazečů nejdřív vytvořil předvýběr. Těmto vyvoleným jsem pak zaslal pár krátkých úkolů, protože jsem potřeboval především zjistit, jakým způsobem přemýšlejí. Z nich jsem pak vybral 10 lidí, se kterými jsem se osobně sešel na pohovoru. Jak to celé dopadlo? Nabral jsem 2 lidi s tím, že jednu na tuto pozici a druhou na jinou pozici. 

Zveřejnění nabídky na Startupjobs mi pomohlo dostat se k lidem, na které bych ve své bublině pravděpodobně nedosáhl. Ale ne vždy to bylo úplně žádoucí. Nicméně když chcete najít diamant, musíte se nejdřív prohrabat kameny. Naprosto souhlasím, že při hledání kvalitních lidí na lepší pozice, je potřeba spíš oslovit konkrétní lidi napřímo. Headhunteři by mohli vyprávět. Ale to nebyl případ mnou nabízené pozice markeťáka. Pro srovnání když jsem třeba sháněl vývojáře, o Startupjobs jsem ani neuvažoval a už mám ve svém týmu dva, se kterými nám to klape.

Občas mi zůstával rozum stát

Slyšel jsem a četl nejrůznější příběhy. Někdy to byly skvělé story, jindy mi zůstával rozum stát. Například když mi na inzerát, kde vyžaduji takřka nulovou znalost angličtiny, přišla žádost v angličtině. Prostě why? Ale oceňuji snahu odlišit se, to jo…

Pár uchazečů, kterým jsem zaslal úkol ke splnění, mi ho samozřejmě nedodalo. Obratem jsem jim poděkoval za přihlášení a oznámil jim, že vzhledem k nesplnění úkolu s nimi nemohu počítat v další fázi výběrka. To je v pořádku, ale jedna slečna se mi následně ozvala na Instagramu, že jí nic nepřišlo. OK, poslal jsem jí znovu zadání a dal ji šanci splnit úkol do večera následujícího dne. To mi přišlo fér. Ale ani druhý den úkol nikde. Když jsem se ptal, proč tedy chtěla druhou šanci, dostal jsem odpověď, že prý úkol poslala, jen nezmínila kam. Ať jsem hledal, jak jsem hledal, samozřejmě mi nikam nic nepřišlo. 

Od jednoho uchazeče mi na zadání úkolu přišla obratem zpráva, že mi nejdřív zašle ceník. Abych prý nemohl jeho práci zneužít. Chápu tu myšlenku, že se v rámci výběrka nechce nikomu nic dělat zadarmo, ale tady šlo o pár drobností, jako je post na LinkedIn, komentář k vytvořené práci apod. Jen abych věděl, zda máme s daným člověkem podobný pohled na věc. Případné použití zpracovaných úkolů je vždy o domluvě. Jeden z mých postů na LinkedIn z posledních týdnů připravovala právě jedna z uchazeček, která jeho použití samozřejmě povolila. 

Další uchazeč mi pak poslal svoje CV v podobě fotky zobrazeného CV na svém monitoru. Jen vymyslet tenhle způsob zaslání životopisu muselo stát dost sil. Pro další bizáry nemusíme chodit daleko. Na svém LinkedInu jsem zveřejnil post, kde jsem celou tuhle problematiku nakousl. Kromě ankety, kde každý druhý hlasující uvedl, že minimálně v každém výběrku zažil nějaký bizár. Někteří z nich, jako třeba copywriterka Lucie Zitterbartová, se rovnou svěřili do komentářů:

„Asi největší bizár byla slečna, co se mi hlásila na designérku, absolutně mi nenapsala nic k tomu, co má profesně za sebou, ale dozvěděla jsem se, že na základce napsala moc pěknou slohovku, vyhrála s ní soutěž a tím udělala radost mamince. Má pejska, nevím co všechno ještě naprosto irelevantního, mi naslintala do průvodního dopisu.“

Problém byl, že se pídila po důvodu zamítnutí. Tak jsem jí po pravdě odpověděla, že mi napsala tunu něčeho, co nepotřebuju a nechci vědět a pro práci je nerelevantní a nic, co by mě přesvědčilo, abych ji vůbec pozvala na pohovor. Neměla to dobře sepsané ani v CV.

„Místo nějakýho „Aha, díky“ rozjela shitstorm, že co si to dovoluju a že musím být strašná kráva, protože ona dělala… už nevím, ale jmenovala nějakou velkou značku, a že branďačku a že jako prostě chtěla být lidská…”

Přesah vlastního marketingu do HR

Někdo se v rámci své specializace prezentuje více, jiný méně. Pokud jste více vidět (samozřejmě v pozitivním světle), může to mít vliv nejen na váš byznys z pohledu nových klientů nebo projektů, ale taky třeba na HR při hledání nových lidí do týmu. Dozvěděl jsem se totiž, že se uchazeči na mě v rámci e-commerce bubliny často ptali. To, že jim přišla pozitivní zpětná vazba, mě utvrdilo v tom, že v e-commerce světě mám už nějaké jméno a že způsob, jakým to dělám, je ten správný. 

Nechybět na nejzajímavějších e-commerce akcích, čerpat know how a příběhy špiček v oboru, navazovat nové kontakty a utužovat vazby s kolegy a klienty je pro mě zábavou, ale zároveň vizitkou. I proto jsem sestavil E-commerce kalendář, který vám klidně zdarma nasdílím. Bude se vám účast na akcích stejně jako mně lépe plánovat. 

Poučení pro příště? Pozor na fuckupy

Bohužel jsem se rovněž nevyhnul fuckupům. Během výběrka jsem přímo ve StartupJobs používal hromadné odpovědi, abych si usnadnil komunikaci s vysokým počtem uchazečů, protože individuální komunikace by v takovémto počtu byla nad mé síly. A teď k fuckupu… Uchazečům, které jsem se chystal odmítnout v prvním kole (po nich jsem tedy nechtěl zpracovat úkol) jsem omylem poslal zprávu, že je odmítám z důvodu neposlání úkolu. Shit happens. Zkrátka čtěte, co komu posíláte, i když si myslíte, že to víte.

Co z toho všeho plyne? Až se znovu pustím do hiringu a budu do svého týmu někdy přijímat někoho dalšího, vím, jakou strategii zvolit (LinkedIn a další sociální sítě, Startupjobs, oslovení konkrétních lidí…) a taky co všechno se může během výběrka stát. Prostě budu ready.