Tak jo, opět jsme se rozhodli vypadnout na Vánoce někam do tepla. Tentokrát jsme se rozhodli pro Thajsko, kam jsme letěli z Vídně. A protože jsem ve Vídni ještě nebyl a čeká nás 8hodinový přestup v Pekingu, tak jsme vyrazili už o den dřív. Mrkněte na prvních 10 dní z našeho thajského cestopisu, kde jsme mimo jiné strávili i Vánoce.
První zastávka Vídeň
V 1 po obědě jsme dorazili vlakem do Vídně, hodili si věci na hotel, kterej stál asi 2k, a vyrazili se projít po centru. Protože jsme měli jen necelý den, rozhodli jsme se jen tak courat. Ono to totiž bohatě stačí, pokud jste tam ještě nebyli. Ta jejich architektura je fakt skvělá a vždy je na co koukat.
Večer jsme koukli na vánoční trhy a šli spát. V úterý nás totiž ve 13:10 čekal skoro 10hodinový let. Přesunuli jsme se na letiště a s Air China vzlétli. Musím teda říct, že takhle čistý letadlo jsem dlouho neviděl.
Do Číny už raději ne
Po necelých 10 hodinách jsme přistáli v Pekingu. A to teprve začala „sranda“. V 5 ráno bylo v Pekingu -12 stupňů, ale i přesto jsme šli žádat o dočasná víza. Zbytečně. Pokud totiž nemáte koupenou žádnou tour nebo jiný „pádný“ důvod, proč tam chcete, tak to vízum nedostanete. Proč? Protože prostě proto – tak nějak by se dalo přeložit to, co nám paní mezi 15 až 40 lety za přepážkou řekla.
Dobře, tak teda budeme na letišti, to bude v pohodě. Vždyť jde o největší letiště na světě. Akorát že vůbec. Na letišti bylo s bídou 10 stupňů, takže zima jako prase, skoro všechny obchody, od Balenciagy po stánky se suvenýry byly zavřený a bez zboží. No a Costa, Starbucks a něco, co se tvářilo jako KFC, nic moc. A taky zapomeňte na to, že budete mít u sebe zapalovač. To je prostě nepřijatelný, ač se nedostanete nikam, kde byste ho mohli použít.
Konečně v Bangkoku. Kde mám Zippák?
No dobře, letí nám letadlo, tak honem pryč do Bangkoku. Do Bangkoku jsme přiletěli asi v 7 večer, metrem z letiště šup do centra a pak tuktukem do hotelu. Bomba – zjištění po otevření kufru bylo, že se mi tam Číňani hrabali. Jooop, našli můj Zippo zapalovač a vyměnili ho za cár papíru. Tak díky.
Ten hotel jsme si vybrali skvěle, kousek od modrého MRT metra (ano MRT, ne MRD…). Za celých 5 dní, co jsme tam byli, to byl jediný dopravní prostředek, který jsme potřebovali. Nejdřív jsme si klasicky prošli okolí hotelu, najedli se u místních – opět jsme vybírali podle toho, kde jedí oni. Protože tam to jídlo prostě stojí za to a ještě je za pár peněz, doslova. 2x jídlo, 2x pití za 100 THB. Co chceš víc?!
Trhy, trhy a zase trhy
Kousek od hotelu jsme měli ตลาดกลางคืน noční trh, kde se dá dobře najíst, koupit hadry a taky klidně trvvv. Rod Fai Night Market 2 je z dalších trhů, kde jsme byli. Každopádně to asi není úplně nutný vidět…
Když jsme se aklimatizovali, vyrazili jsme do Chinatownu – obrovská čtvrť plná trhů, čínských restaurací a zlatnictví, ano zlatnictví. Úplně milujou zlato. Den na to jsme vyrazili na další obrovský trhy ~ Chatuchak. Tam koupíte úplně cokoli od hadrů, suvenýrů, nábytku, jídla, zvířat až po umění. Jakože kdybychom se nechystali ještě na ostrovy, tak jsem si tam toho koupil fakt hodně!
Část, kde prodávají zvířata, asi můžete (pokud jste milovníci zvířat) s klidem vynechat. Z těch desítek stánků tam najdete od ryb přes ptáky až po želvy skoro úplně všechno. Každopádně v ne moc dobrých podmínkách. Jen jak jsme to procházeli po cestě domů, jsme zachránili (otáčeli) 3 želvy… Fakt se tam k těm zvířatům nechovají hezky.
Zlatý buddha a Vánoce
Další den jsme vyrazili po takových těch klasických památkách, vydali se do Lumphini parku podívat se na „thajské draky“. Potom jsme se přesunuli ke Grand Palace a jeho okolí, kde najdete dalších několik chrámů a hlavně krásných budov, například Ministerstvo obrany sídlí ve fakt hezký budově!
Byli jsme i kousek od Floating Market, ale ten jsme vynechali, podle Terky to moc nestojí za nic. Cíl této cesty byl jasný – Paknam Phasi Temple – asi 40metrový zlatý buddha, vau! Naprosto nádherný a hlavně zdarma. „No jo, ale odkud se lidí na ty sítě fotí…“ ptali jsme se sebe navzájem. Po asi 20minutovém hledání jsme to našli, Uruea Cafe. Vstup máte za 20 THB, což dostanete jako slevu na útratu v kavárně a jdete. Místo, kde máte nádherný výhled na Paknam Phasi, lávku na fotky, spoustu míst k sezení. No, prostě ideální místo, kde si můžete zaplnit paměť v telefonu…
A když byly ty Vánoce, tak jsme si na hotelu u bazénu dali drink a nějaký ty dárky. No dobře, drinků bylo krapet víc, ale když jsou ty Vánoce, tak proč ne. V ten den jsme taky zjistili, že nebylo úplně ideální nechávat plánování dalších cest na poslední chvíli. Koh Kood, který jsme si vybrali, je sice nádhernej, ale pokud nemáte na ubytování 40-60k/noc, tak se nečapete. Aspoň mezi svátkama to takhle vypadalo.
Ko Tao. Proč nám na lodi rozdávaj ty pytlíky?
Ok, změna plánu, pojedeme na Ko Tao. Slyšeli jste o něm? V Opravdových zločinech? No dobře, ubytování máme a cestu seženeme v centru. 25.12. Hups, druhý omyl, pár dní před naší cestou se totiž kvůli vlnám potopila jedna loď, takže další dny bylo všechno plné. Čtvrtá cestovka a 2 místa máme. „Jen to bude dražší,“ říkala paní. Místo 1 250 THB na hlavu nás to stálo 1 700, ale co už. Jedeme na hotel balit věci a šup zpátky, ať to stihneme. V 6 večer tam máme sraz a sedáme na autobus směr Chumphon, odkud vyjížděla loď. Ve 2 ráno autobus zastavil a všichni, co jeli na Ko Tao, začali vystupovat. Cože, takhle brzo?
V 6 ráno vyjíždí loď. Ok, 4 hodiny na plastových židlích dáme. Co jinýho nám taky zbývalo, že jo. Ok, je 26.12. 7:20 všichni nahoře, máme na sobě vesty a jsme vyčůraný, tak konečně jedeme. Jojo, když paní říkala: „odskočte si teď, jsou fakt velký vlny,“ měli jsme to udělat. Ten pytlík, co nám asi 3x nabízeli, asi taky nebyl úplně od věci. Přes 2 hodiny na lodi s dalšími 400 lidmi s vlnami jak kamion. Podle nepotvrzených odhadů se více než 50 % lodi poblilo. Divím se jim? Moc ne. Smál jsem se jim? Jak svině! Poblili jsme se? Ne! Já si to dokonce pak i užíval, když jsem opustil od toho, že se ta loď může potopit…
Tak jo, po 18 hodinách na cestě a skoro 40 hodinách bez spánku stojíme v 10:15 v hotelu a čekáme, jestli se můžeme ubytovat. Jasně, check-in je až mezi 13-24, tak jdeme shánět skútr. Prý se dá sehnat za 200-300 THB za den. Chceme ho na 8 dní a máme to za 1 440 THB, to jde! Projeli jsme se po okolí, najedli se, nakoupili a šup spát. Zítra je taky den a s 12 hodinama spánku se věci řeší líp.
A co dál?
Den na to jsme chtěli strávit v poklidu na pláži. Vybrali jsme si teda Tanote Bay, nádhernou pláž s korálama na šnorchlování a skvělou skálou na skákání. No jasně, že jsem to musel zkusit!
Takže začínáme šnorchlovat, uvidíme želvy, žraloky – na jednoho Terka málem šlápla… A taky zažijeme thajský Silvestr. Ale o tom zase příště. Už brzy se můžete těšit na další díl.
Jak pokračují naše cesty se dočtete na mém blogu.
