Tenhle článek nakonec píšu z domova. Ač jsem ho chtěl zveřejnit při přestupu v Dubaji, prostě jsem to nestíhal. Hned po návratu to nebylo o moc lepší, protože den po příletu jsme se stěhovali, pak jsem byl na 2 akcích a pak zase odjel mimo Prahu. To jen na úvod a teď pojďme k tomu, proč jsme tady. Čeká nás pár přesunů, novoroční opilci, 5* hotel na úrovni 1*, krvavý závod s dronem, policejní zásah, kérka a nakonec i pár čísel.

Opilci a anglická čtvrť

1. ledna 2023 jsme se opět stěhovali, tentokrát do Nuwara Eliya, kde jsme si chtěli odpočinout po náročném vstávání a po všem tom cestování a turistice. Zůstavali jsme tady 3 noci a nic moc extra si neplánovali. 

Cesta sem nám trvala tuktukem asi 3 hodiny a po cestě jsme se více méně zastavili jen v Tea Castlu, kde jsme se prošli a koupili si nějaký čaje. Po příjezdu do Nuwara Eliya jsme se ubytovali a půjčili si skútr s tím, že se pojedeme najíst a podívat tady po okolí. Nevím, jestli to bylo tím, že byl Nový rok, ale v tomhle městě jsme viděli asi nejvíc opilejch lidí na celý Srí Lance. Když nad tím ale přemýšlím, tak datem to asi úplně nebylo. Oni totiž Nový rok slaví až v někdy v dubnu. Možná že se někteří místní možná trochu poevropštili? Byla tam spousta wine storů a u nich strašný fronty, kde lidi opilostí normálně padali na zem. WTF – feels like a home!

Prošli jsme si nějaký trhy a pak se jeli podívat do místní anglické čtvrti. Nuwara Eliya je nejvýše položené město na Srí Lance a možná i díky tomu si ji Angličani vybrali za svou a také ji to nejvíc poznamenalo. Možná to bude i tím počasím tady.

5* hotel stál za…

Druhý den tady jsme se vydali na focení. Vzal jsem svý trička by André a šli jsme najít čajové plantáže. Fotek jsme nasekali hodně a výsledek je fakt skvělý! Potom jsme se zase tak nějak jeli projet a šup zpátky na hotel užít si pohodu. 

Den před dalším přesunem jsme se vydali Ambuluwawa Tower, kterou nám doporučil Robin ze SurfTripu. Cesta necelé 2 hodiny na skútru nic moc, ale stálo to za to – naprosto úžasná věž se skvělým výhledem. Jen jsme se neodvážili úplně nahoru. Možná to bylo těma dírama ve schodech nebo tím, že ty schody byly pak už tak úzký, že se tam pořádně nevešel ani jeden člověk. No, naštěstí jsem s sebou měl dron, tak jsem se tam podíval aspoň díky němu. 

Tak v 5* hotelu v Nuwara Eliya jsme byli a znovu už asi nikdy. Místo toho, abych to tady znovu přepisoval, vám sem jen hodím hodnocení, které jsme hotelu dali. 

Cesta do Sigiriya

Před přesunem do Sigiriya jsme se ještě jeli podívat do čajové továrny Damro Tea, kde nás provedli a ukázali a vysvětlili celý proces výroby čaje včetně ochutnávky. Koupili jsme si další čaje a jeli jsme na hotel pro věci a vydali se na přesun. 

Cesta do Sigiriya byla skoro na 5 hodin, takže jsme zase přijeli úplně vypnutý a jen se ubytovali a najedli se. Druhý den jsme si půjčili skútr a jeli zase projet okolí, navštívili jsme Golden Temple a Růženínovou horu a jeli zase na chvíli domů popracovat a vykoupat se v bazénu. Na západ slunce jsme se totiž chystali na Pidurangalu, ze který jsme chtěli koukat krom západu i na Sigiriya Rock. Protože tam se fakt nevyplatí lézt. 

Další den jsme chtěli jet do města zarostlého džunglí Polonnaruwa na skútru. Zase cesta přes 2 hodiny a evidentně jsme si na to vybrali fakt blbý den. Po snídani začalo pršet, tak jsme chvíli čekali a pak vyrazili na cestu. Ta byla šílená, protože nás samozřejmě chytnul slejvák jako prase a přijeli jsme tedy úplně durch. Já tedy úplně, ale Terka byla docela v suchu. Jo a hranolky v KFC tady chutnaj jako u nás v mekáči!

V Polonnaruwě jsme si v muzeu koupili lístky, prošli ho a přemýšleli co dál, protože stále nepřestávalo pršet a na skútr a projížďku městem to teda úplně nebylo. Na štěstí nakonec pršet přestalo, tak jsme nevyužili služeb otravného tuktukáře a dali to sami na skútru. Nakonec jsem i uschnul, takže to bylo celý v suchu. Cestu tam i zpátky jsme měli přes sloní koridor, takže jsme po cestě potkali několik slonů, kteří byli fakt na dosah ruky a bylo to mnohem lepší, než sledovat slona na skále jako v safari v Yale (viz Srí Lanka vol 2).

Srnky, jeleni a zasloužený klid

Ze Sigiriya jsme autobusem zamířili zpátky k oceánu, konkrétně do Trincomalee, kde jsme neměli už žádný plán, protože jsme chtěli pochillovat na pláži a začít si zase užívat pohodičku. Zbývalo nám totiž zhruba 10 dní. Vzali jsme si ubytko na 5 nocí s tím, že jsme hned první den zjistili, že pláže tu nestojí fakt za nic. Surfovat se tam nedalo, všude bordel nebo písečný blechy a vlastně vůbec žádný život na plážích nebyl. Kromě toho na mě hned první den přeskočila nějaká psí blecha od psa, který patřil k ubytování. Měl jsem fakt velkou radost, ale naštěstí to do druhého dne zmizelo. 

Projeli jsme tady zase okolí, chrámy nebo místa, kde každý den krmili srnky a jeleny, kteří tam prostě byli nonstop. Ono nám po příjezdu na autobusové nádraží trochu přišlo divné, že tam spí jelen, ale až takhle jsme to nečekali. Kromě toho, že jsme se mrkli do muzea, jsme ve městě potkali asi nejvíc štěňat, co jsme tady zatím viděli.

Jelikož jsme zjistili, že se ani nemůžeme jet podívat na velryby nebo delfíny, protože sezóna je, tuším, od března do srpna, sbalili jsme se o den dřív a přesunuli se 5hodinovou cestou autem do Negomba. To je město, které se nachází kousek od hlavního města Colomba. Chtěli jsme si už fakt užít klid, abychom pak nemuseli řešit dlouhý přesun na letiště. Po příjezdu jsme se ubytovali a rovnou se šli vyvalit na pláž.

Druhý den jsme se šli projít a najít normální kafe a samozřejmě si půjčit skútr. Odpoledne jsme zase oba pracovali a večer zakončili procházkou. Následující den jsme měli v plánu jen opalovačku, protože bylo fakt hezky. Vlastně to bylo poprvý, kdy jsem šel na pláž s tím, že teď si tu lehnu a budu se jen opalovat. No, tak jsem se po 3 hodinách spálil a vydali jsme se teda zase na hotel. Než jsme odešli z pláže, ještě jsme se podívali na to, jak 2 tucty chlapů pomocí 2 traktorů a 1 lodi vytahují ulovené ryby. No, čekal jsem těch ryb víc. Na západ jsme se šli podívat na Sundown, což fakt stálo za to. Chtěli jsme pak jít ještě někam na drink, ale ač je Negombo dost postavené na turismu, v noci to tady skoro nežije. 

Policejní kontrola Colombo a krvavý závod s dronem

Druhý den nás čekal výlet do Colomba, kam jsme se chtěli podívat a nakoupit nějaký ty suvenýry pro známý. Když jsem jel podle navigace, chtěla nás zatáhnout na dálnici, což se se skútrem samozřejmě nesmí. A tam mě hned po odbočení zastavili policajti – poprvý za celou dobu! Nakonec všechno dopadlo dobře a asi po 10 minutách nás pustili bez pokuty a ještě nám poradili, kudy jet. Co jsem pochopil, tak pokuta by byla asi 1 100 rupií, takže nic hroznýho. 

Hned po příjezdu jsme vylezli na Lotus Tower, odkud jsme viděli celý Colombo, kde jsou mrakodrapy napojené na staré baráky a naprosto dokonale se tady mísí Srílanský um, co se staveb týče, s moderním stylem. Byli jsme na jídle, na pláži a na takových těch klasických trzích, kde se skoro nedá projít, a jeli domů. 

Den na to jsme projeli pláže v okolí a tak nějak chillovali nebo pracovali. Předposlední den jsme vstávali dost brzo, protože jsme chtěli vidět východ slunce a hlavně ho mít na fotkách. Taky jsem vytáhl dron, což byl fakt blbej nápad, protože čtyřem místním psům se vůbec nelíbil. Běhali za ním jak šílení a když jsem se snažil uletět, všimli si ho asi 3 vrány, kterým se taky nezamlouval, takže jsem stál po kolena ve vodě a snažil se přistát na rychlo do ruky, abych o něj nepřišel. Přišel jsem jen o trochu krve a malinko si rozsekal prsty, no. 

Nakonec ještě Srí kérka

Jo, a taky jsem se nechal potetovat! Kde jinde si totiž nechat vytetovat národního ptáka než právě tady, že? Aneb André má tetování s významem! 

No, a to je vše, přátelé! Toť celé naše cestování po Srí Lance a vytažení toho nejzajímavějšího, co jsme tady zažili, viděli a co stálo za to.

Srí Lanka v číslech:

Protože mám rád čísla, rozhodl jsem se přidat Srí Lanku v číslech. A v článku Srí Lanka vol 4 si můžete přečíst, kolik co tady stojí a taky takové ty obecné cestovatelské rady a tipy, které je dobré vědět, než vyrazíte a když dorazíte. Najdete tam i náš kompletní itinerář, kdyby vás tyhle články zaujaly natolik, že byste to chtěli zažít podobně… 

• 3 zranění 
• 120 odpracovaných hodin 
• 1 tetování 
• 10 stěhování
• Rice & Curry na 10 způsobů 
• nespočet psů a jiných zvířat
• 2 000 000 rupií utraceno 
• 1 500 km procestováno 
• 400 km nachozeno 
• 1 000 km ujeto na skútru 
• 20 km prolétáno dronem 
• přes 10 000 vyfocených fotek 
• 10 hodin prosurfováno 
• navštíveno přes 20 měst a vesnic