Když znáš křečky Dedoles, znáš Radovanovu práci. Radovan Andrej Grežo je kreativní ředitel, copywriter a majitel agentury Somebody&Somebody. Roky dělal kreativu pro Apple a teď vydal svou druhou knihu. Cestou na Upterdam jsme spolu strávili dvě hodiny v autě a zapnuli kameru.

Kousek rozhovoru je ve vlogu z Upterdamu. Tady je všechno, co se do něj nevešlo.

Chtěl být analytik. Skončil v reklamě

Radovan chtěl původně dělat investičního analytika, právníka nebo management consulting v jedné z velké čtyřky. Nevyšlo to. V sedmnácti začal psát a zjistil, že by ho to mohlo živit. Reklama ho bavila odmala. Jako dítě prý do tří vteřin poznal, pro koho je reklama, kterou zrovna pouštěli v televizi.

Na konci devadesátek se na Slovensku psaním dalo živit dvěma způsoby: v novinách, nebo v reklamě. Vybral si reklamu.

Agenturu mít nechtěl

V osmnácti měl velké plány, že jednou povede vlastní agenturu. Pak zjistil, že na vedení firmy není ten pravý. Deset let byl freelancer.

Zlom přišel s Dedolesem. Jako dva freelanceři udělali kampaň s křečky, začali za nimi chodit další klienti a Radovan pochopil, že je to příležitost postavit malou agenturu. Tak vzniklo Somebody&Somebody.

A jak se Radovan k Dedolesu dostal? Jaro Chrapko mi na Upterdamu řekl, že díky networkingu. Celý příběh je v reportu z Upterdamu 2026.

„Jsem ten od křečků“ a je na to hrdej

Radovan je už roky pro spoustu lidí „ten, co udělal křečky“. A předtím byl patnáct let „ten, co dělal pro Apple“. Vadí mu to? Ani trochu.

Podle něj je lepší být známý jako ten, kdo udělal křečky, než dělat reklamu, o které nikdo neví, kdo ji vymyslel. V reklamě je prý strašně málo lidí, kteří můžou říct, že vymysleli něco, co si lidi pamatují déle než půl roku. A kdo nemá křečky rád? Úplně legitimní názor, nemusí se líbit každému.

Apple, který málem odmítl

Tohle je můj nejoblíbenější příběh celé cesty.

Radovan měl od začátku kariéry portfolio a LinkedIn v angličtině, protože chtěl pracovat v zahraničí. Díky tomu ho našel recruiter. Přišel mu mail zrovna na dovolené v Tel Avivu. Hledají kreativního ředitele pro jeden trh, jde o světovou IT značku, ale jakou, to mu říct nemůžou.

Radovan si řekl, že to bude HP nebo IBM. Nic sexy. Tak odepsal, že je na dovolené, a když mu neřeknou, o co jde, deadline nestihne. Odpověď? Normálně by to neměli říkat, ale je to Apple.

„Tak samozřejmě hned zajtra posielame,“ popisuje s úsměvem. Byl velký Apple fanboy. Jako freelancer pak dělal kreativního ředitele pro slovenský trh v evropské centrále v Londýně.

Proč nechce pracovat pro korporát

Práce pro Apple byla super. Ale Apple je pořád obří korporát jako každý jiný. Od té doby Radovan nemá značku, pro kterou by toužil pracovat.

Zná kreativní ředitele, kteří dělají globální kampaně pro Coca-Colu a vyhrávají v Cannes. Dvanáct měsíců píšou spot za spotem, klient je zabíjí jeden po druhém. A jestli ten finální spot má na byznys nějaký efekt? To podle Radovana nikdo neví.

Radši dělá pro menší klienty, kde mluví přímo s tím, kdo rozhoduje. Jen potřebuje jednu věc: aby klient měl problém. Jednou dostal brief na televizní kampaň od firmy, která měla spokojené zákazníky, velký podíl na trhu a skvělý performance. Když se zeptal, jaký byznysový problém mají řešit, odpověď zněla: žádný.

Pohádky pro workoholiky

Radovanova druhá kniha Pohádky pro workoholiky má 42 krátkých příběhů. Dělá si v nich srandu ze všech sebeklamů, které si v práci nalháváme, abychom nevyskočili z okna. Že teď je toho hodně, ale za pár týdnů se to vrátí do normálu. Že jsme v práci jedna rodina. Nebo jedna z hlášek z knihy: kdo nereportuje, jako by v korporaci neexistoval.

Nápad vznikl kolem roku 2016 při kafi s kamarádkou Pavlínou. Radovan napsal první povídku, jí se líbila, napsal druhou. Pak dva roky nic. Celé to vznikalo zhruba pět let. Tenhle sarkastický humor podle něj ukazuje, že práce není všechno.

Na Slovensku knihu koupíš na Martinusu online i v prodejnách. V Česku ji nejlíp objednáš na preworkoholikov.sk, odkud ji posílají z Prahy do dvou dnů.

Co by řekl sedmnáctiletému sobě

Víc přemýšlej o byznysu reklamní agentury, ne jen o kreativě. Radovan byl dlouho přesvědčený, že když děláš dobrou kreativu, všechno ostatní přijde samo. Jenže kreativa je jen jedna část. Musíš rozumět, jak klienti řeší své problémy a jak se na ně napojit. A začít s tím výrazně dřív než po třicítce.

Tady jsem s ním souhlasil. Když jsem čtyři a půl roku dělal v Ecomailu a jednal s agenturami, bylo to pořád dokola: buď máš moc lidí, nebo málo. Nic mezi tím. Radovan k tomu dodal, že změna z jednoho stavu do druhého trvá asi čtyři dny.

Kam směřuje

Radovan není plánovací typ. Nestaví agenturu, aby po něm něco zůstalo. Nejvíc pracuje na tom, aby úspěchy a neúspěchy agentury nebyly celá jeho identita. I proto napsal knihu.

Nechce skončit jako manažer, který jen řídí lidi a nedělá kreativu ani strategii. Ale taky nemá rád, když někdo tvrdí, že velkou firmu nechce:

„Já chci kurva velkou firmu. Keď zajtra príde T-Mobile alebo veľká banka a povie, že tu máš obrovské fee každý mesiac, postav mi 40-členný tím, tak ti to spravím.“

Jen za tím nejde cílevědomě a nebude nešťastný, když to nepřijde.

Radovane, díky za rozhovor, za auto a za dvě hodiny, které utekly jako nic. Celou cestu i Upterdam uvidíš ve vlogu na YouTube a v reportu z Upterdamu 2026.