Vibe…co? Na začátku byl problém

Na začátku to nebyla žádná vize, že budu během pár hodin sypat funkční appky. Byl to prostý problém.

Na Meet&Deal jsme potřebovali ořezávat pozadí u fotografií lidí, kteří přicházejí na naše eventy. Grafici za to chtěli nesmyslné částky a mě začalo štvát, že za něco tak triviálního musím pořád někomu platit.

Přece musí existovat způsob, jak to dělat rychle, levně a případně rovnou automatizovaně. Tak jsem si řekl, že si na to zkusím vytvořit vlastní aplikaci.

Byli jsme zrovna v Thajsku, měl jsem čas, připojení k internetu a AI nástroje. A během pár dní jsem zjistil dvě věci. Za prvé, že to jde. Za druhé, že když člověk začne, otevře se mu úplně nový svět možností.

Od té chvíle jsem se do vibecodingu ponořil naplno.

Stovky hodin a několik projektů

Za poslední dva měsíce jsem provibecodoval stovky hodin. Výsledkem není jeden projekt, ale hned několik věcí, které by ještě nedávno znamenaly týdny práce programátora a rozpočty v desítkách tisíc korun. A to možná ještě podhodnocuju. 

Značnou změnou prošel můj web andrekohout.cz. Udělal jsem ho kompletně dvoujazyčný, včetně překladu a zaindexování více než 120 článků na blogu. Celé to znamenalo pár hodin práce a pár dolarů za API cally do AI.

Podobný příběh má můj projekt NetworkingAkce.cz. Původní verze tohohle webu stála přibližně čtyřicet tisíc korun. Já jsem ho kompletně redesignoval, předělal funkčnost pro placené uživatele, přidal vyhledávání, vytvořil vlastní dashboard pro správu a hlavně zautomatizoval sběr nových akcí.

Dnes dokážu každý den kontrolovat více než 120 zdrojů, ze kterých se automaticky stahují nové networkingové akce.

To celý za pár hodin času v nákladech pár dolarů měsíčně.

Meet&Deal mění pravidla hry

Další věc, kterou jsem dlouho chtěl udělat, byla proměna sociálních sítí a vlastně celého konceptu Meet&Deal.

Nechtěl jsem, aby náš content byl jen o tom, že bude event nebo že byl event. Chtěl jsem z toho udělat takové médium pro lidi z byznysu.

Vibecoding mi umožnil vytvořit interní aplikaci, která každou půl hodinu kontroluje desítky médií. Pokud se někde objeví informace o dealu, investici nebo akvizici, článek se automaticky přepíše do naší tonality. Po mém schválení se k němu vytvoří grafika a text pro sociální sítě.

Další krok je jednoduchý. Publikování na sítě jedním kliknutím.

Zobrazit příspěvek na Instagramu

Příspěvek sdílený Meet&Deal ~ Next level networking 🚀 (@mitdyl)

Backend, který jsme vždycky potřebovali

Když už jsme u Meet&Deal, pracuji také na novém webu.

Nebude to jen frontend s nákupem vstupenek. Chci mít propracovaný backend, kde bude správa guestlistů, grafik, obsahu a dalších věcí, které dnes řešíme různě roztroušeně.

Kdy to bude venku? Stay tuned. Brzy o tom uslyšíš.

Největší změna: kdo jsou programátoři?

To nejdůležitější ale není jeden konkrétní projekt. Je to změna mindsetu.

Dřív jsem byl u webů a aplikací stoprocentně závislý na programátorech. Jakmile jsem chtěl cokoli upravit nebo vytvořit, musel jsem někomu napsat, čekat na kapacitu a zaplatit fakturu.

Dnes je to místo sta procent přibližně pět až deset procent případů. A i to většinou jen proto, že chci mít u některých věcí support někoho, kdo už něco podobného řešil. Zbytek zvládnu s AI.

Programovat neumím. Ale když něco nevím, Claude Code to ví. Pracuji s ním lokálně v terminálu a řeším s ním všechno od webů přes automatizace až po malé interní aplikace.

Ušetří to čas? No…

Vibecoding má ještě jednu zajímavou vlastnost. Všichni si myslíme, že nám ušetří čas. A ono to vlastně není úplně pravda.

Ten čas, který ušetříme, totiž okamžitě investujeme do dalších věcí, které chceme zefektivnit, automatizovat nebo postavit. Místo toho, abychom měli víc volného času, máme najednou víc projektů.

Ale upřímně? Je to jeden z nejzábavnějších způsobů práce, jaký jsem za poslední roky zažil. Zkus to taky.

Začni s vibecodingem

Pokud tě tohle téma zajímá, mám pro tebe jedno jednoduché doporučení. Začni malým projektem.

Třeba jednoduchým webem. Nebo malou aplikací pro něco, co řešíš každý den. Jakmile pochopíš základní principy, začneš postupně přidávat další funkce a složitější věci.

Najednou zjistíš, že se dostáváš k datům a možnostem, ke kterým by ses normálně vůbec nedostal.

SaaS nástroje to nenahradí. Ale úplně to mění pravidla hry a to, jak přemýšlíme o vývoji.

Jak začít? Tady máš návod

Na poslední vibecoding session v Meet&Deal KOMUNITĚ jsme zjistili jednu věc. Počkat. Meet&Deal KOMUNITA? Nahoře jsem nakousl, že Meet&Deal mění pravidla hry. A tohle to jen potvrzuje. 

Ten web jsem taky postavil díky vibecodingu. Ale KOMUNITU tvoří lidi, kteří mají jedno společné. Chtějí se vzdělávat, posouvat lidsky i byznysově a myslí to celkově se svým byznysem vážně. Mrkni na to. Třeba je to i pro tebe. 

Ale zpátky k věci. 

Největší problém není samotné vibecodování. Největší problém je nejčastěji vůbec rozjet Claude Code lokálně. Proto jsem připravil jednoduchý step by step dokument, který tě tím provede.

Najdeš ho tady:
https://mitdyl.cz/vibecoding

Možná zjistíš totéž co já. Že když jednou začneš vibecodovat, začneš přemýšlet úplně jinak o tom, co všechno je možné vytvořit.

Každopádně… Jdi do toho. 

The post Vibecoding jako továrna na realizaci nápadů. Ušetří ti reálně čas? appeared first on André Kohout si píše.

2025 rokem Meet&Deal

Na začátku ledna jsem napsal: „2025 bude rokem Meet&Deal.“ Dneska, když sedím v letadle směr Thajsko, můžu říct, že jsem měl pravdu. Ale to, co se dělo mezi těmito dvěma body, byla největší škola mého života.

Tenhle článek není jen o úspěchu. Je o tom, jaké to je pracovat průměrně skoro 300 hodin měsíčně, jaké to je, když tě „vypečou“ partneři, a jaké to je budovat komunitu, která mění pravidla networkingu v Česku i na Slovensku.

Meet&Deal: Od Bratislavy po vyprodaný Xmas Edition

Letos se Meet&Deal stal dospělým projektem. Posunuli jsme se od „zkoušíme to“ k mašině, která pravidelně propojuje stovky lidí, generuje zajímavé spolupráce a prohlubuje vztahy mezi lidmi.

Expandovali jsme na Slovensko. Zjistil jsem, že dělat event v Bratislavě je úplně jiná disciplína než v Praze, ale vol4 se 150 lidmi potvrdil, že tenhle koncept nemá hranice. Do Bratislavy se vrátíme už v roce 2026.

Dosáhli jsme na jubilejní vol10. Deset akcí, kde se neřeší jen vizitky, ale reálné dealy. Viděl jsem deal uzavřený za 5 minut u kafe. Ale taky postupnou tvorbu komunity, která čím dál víc drží při sobě. To je ten motor, proč to dělám.

Naučil jsem se, že core tým je všechno. Došlo na rozloučení s Davidem aka Czekidem (kterej se vydal do Kanady). A taky mimo jiné na rozloučení s Adélou a Lenkou, které jako evenťačky držely kormidlo přímo na akcích. Bez kvalitních lidí to nejde. Nejlepší rada? Vybírej si lidi pečlivě a kvalitně. 

BezCyklení a nová krev

V srpnu přišla nová výzva. Nastoupil jsem jako Country Manager do BezCyklení.

Pochopil jsem, že sales pro komunitu founderů není sprint, ale ultramaraton. Podařilo se nám nastartovat pražskou komunitu a rozjet mastermindy, které mají reálný dopad na byznys členů. Září a říjen byly testem ohněm, kdy jsem musel skloubit budování vlastní značky a vedení pobočky ambiciózního projektu.

Lekce, které mě málem zlomily

Pokud si z mého roku 2025 máš vzít jednu věc, je to tohle: Sliby jsou v byznysu levné zboží. Přišly chvíle, kdy jsem se chtěl na všechno vykašlat a „zavřít krám“.

Opakovaně jsem narazil na lidi, kteří nedodrželi slovo. Přišel jsem o auta, o grafiky, o partnery. Moje poučení? Smlouva není nepřítel, je to pojistka pro obě strany. Přišel jsem o dva partnery jen proto, že jsem na LinkedInu napsal pravdu. Stojí mi to za to? Ano. Autenticita je můj největší asset. Každý nemůže spolupracovat s každým. A to je v pořádku. 

Vyhoření neni jenom buzzword. Červen mě zastavil. Doslova. Nechuť k práci, kterou miluju, byl zdvižený prst. Odpočinek v Thajsku nebo na Moravě není luxus, je to nutnost pro přežití. Zvlášť když pracuješ s lidmi.

Čísla jako důkaz růstu v roce 2025

Jsem fanoušek dat. Tady je důkaz, že rok 2025 nebyla jen pocitovka, ale rok masivního růstu. Pojďme na to popořadě.

Růst leden vs. prosinec

Výkon webů a contentu

• andrekohout.cz: 20 000+ reálných uživatelů (75 % organic).
• Imprese: Jen na Instagramu jsme letos překonali hranici 1 000 000.
• E-mailing: Odesláno celkem 74 kampaní (Meet&Deal a E-COMMERCE KALENDÁŘ).

Pracovní nasazení

Celkem jsem v roce 2025 odpracoval neuvěřitelných 3 134 hodin. Průměrně to vychází na 261 hodin měsíčně. Tohle není chlubení ani návod na „work-life balance“. Je to krutá realita a cena za raketový start startupu a budování osobního brandu na full-time.

Třicítka na krku

V srpnu jsem oslavil 30. narozeniny přímo na Meet&Deal vol9. Byl to pro mě zlom. Uvědomil jsem si, že už nemusím brát každou příležitost. Že si můžu (a musím) vybírat, s kým trávím čas. A jsem rád, že ho můžu trávit i se svou láskou, Terezou Hudákovou.

Kdo mě zná, tak ví, že miluju cestování. Navštívil jsem Řím, Filipíny, Egypt a teď Thajsko. Cesty mi dávají ten nejlepší odstup od pražského shonu. Ale od práce jako takové si tam moc neodpočinu. Na to přece není čas.

Chceš se posouvat? Vzdělávej se. Začal jsem se intenzivně učit anglicky. Jedním z mých cílů je expanze. A konkrétní cíl pro rok 2026 v tomhle ohledu? Reels Talk byAndré v angličtině.

Tak kam to bude v roce 2026?

Vstupuju do roku 2026 s čistou hlavou (a snad i lepším opálením). Chci pokračovat v expanzi Meet&Deal a BezCyklení. Tyhle projekty už mají své obrysy. Angličtinu jsem zmiňoval výše. 

A co se týče lidí? Budu ještě přísnější v tom, s kým spolupracuju. Chci kolem sebe lidi se stejnými hodnotami a stejným focusem na práci. 

Děkuju všem, kteří jste v tom byli se mnou. Těm, co mě podrželi, i těm, co mi hodili klacky pod nohy. I díky vám jsem silnější.

Vidíme se v lednu. V plné síle.

The post 2025 rokem, kdy Meet&Deal dospěl. A co já?  appeared first on André Kohout si píše.

Od beatů k byznysu

Yaksha začínal jako promotér a DJ, postupně se vypracoval v podnikatele, který spoluvytvářel podobu slovenské streetwear a hiphopové scény. Projekty jako FUCK THEM nebo spolupráce s interprety typu Ektor či Rytmus zanechaly výraznou stopu v kultuře i byznysu.

„Hudobný biznis je ako každý iný. Vyrábaš produkt, predávaš ho a snažíš sa, aby sa ľuďom páčil,“ vysvětluje Yaksha. Dnes už hudbě tolik prostoru nedává, ale jeho byznysový přístup a smysl pro komunitu zůstávají stejné.

Z party života do běžeckého módu

Covidová doba pro něj znamenala zásadní obrat. „V podstate žijem v covidovom svete aj teraz. Spomalil som, začal som športovať, prehodnotil som veľa vecí,“ říká. Dnes je běh každodenní součástí jeho života a stal se i způsobem, jak kolem sebe buduje komunitu.

Jeho running club má dnes pobočky v Praze, Bratislavě, Sydney i dalších městech. „Běh je nový skateboarding,“ směje se Yaksha. „Má svoj štýl, komunitu, módu i energiu.“

Streetwear, který nestárne

Yaksha patřil mezi první, kdo ve střední Evropě otevřel streetwearový obchod a rozjel online prodej. Dnes sleduje módní scénu spíše z odstupu, ale přiznává, že cykličnost trendů ho baví. „Strašne veľa vecí sa opakuje. Ja mám rád vintage tričká, tie rokové, tie majú pre mňa stále dušu,“ říká.

Podle něj je dnešní fashion svět dostupnější než kdy dřív. Kdokoli talentovaný si může nechat vyrobit kvalitní kolekci. Ale prodat ji? To je už jiný příběh.

Pracuj s lidmi, ne s vizitkami

Když se Yaksha rozhoduje, s kým spolupracovat, neřídí se životopisem ani doporučením, ale energií. „Ľudia, s ktorými dnes robím, museli vynaložiť energiu, aby som si ich všimol. Nejde len o to napísať: ‘Poďme niečo robiť.’ Najskôr musíš ukázať, čo vieš,“ říká.
Yaksha je důkazem, že cesta od pódia k maratonu je možná, když máš chuť měnit se, učit se a obklopovat se správnými lidmi. Jeho životní styl, který kombinuje kreativitu, disciplínu a sportovní energii, inspiruje nejen běžce, ale každého, kdo chce svůj svět posunout o pár kilometrů dál.

The post Od DJského pultu k maratonům. Yaksha o proměně, komunitě a disciplíně appeared first on André Kohout si píše.

Btw celý rozhovor si můžeš poslechnout a prohlédnout na mém YouTube kanále.

Z Rock for People k byznysu

Hudba byla Liborovým společníkem už od dětství. Hrál na housle, později na kytaru a dlouhá léta vystupoval s kapelou. Mezi největší zážitky patří hraní na Rock for People nebo spolupráce s brandem Jack Daniels. „Hudba mě naučila networkovat. Poznávat lidi, navazovat vztahy a tvořit příležitosti,“ říká Libor. A právě tyto zkušenosti se mu později hodily i v obchodě.

Vztahy místo vizitek

Libor se nikdy nepovažoval za „tabulkový typ“. V obchodě i v životě sází především na chemii a osobní kontakt. Networking podle něj není o sbírání vizitek, ale o opravdových vztazích, které mají hodnotu i mimo pracovní sféru. Znalosti a kontakty člověk využije nejen v byznysu, ale i v běžném životě, třeba když potřebuje automechanika nebo právníka.

Velkou roli v jeho přístupu hraje empatie. Nejradši se s lidmi baví o jejich životě, rodině a zájmech, protože věří, že práce se pak naváže přirozeně sama. Networking podle něj není pro každého, stejně jako Mailkit není univerzálním řešením pro všechny firmy. Je to spíš otázka kvality než kvantity.

Řešení pro firmy, které chtějí víc

Platforma Mailkit vlastně není určena pro každého. Nesnaží se oslovit malé e-shopy začátečníků, ale firmy, které mají vyšší nároky na práci s daty, doručitelnost a bezpečnost. „Nikdy nechceš budovat produkt pro všechny,“ zdůrazňuje Libor.

Hlavní výhodou Mailkitu je plná kontrola nad doručitelností. Infrastrukturu si platforma spravuje sama a nespoléhá na outsourcing. Díky tomu dokáže chránit vlastní reputaci a v případě potřeby odmítnout zákazníka, jehož chování by mohlo systém poškodit.

Kritéria, která rozhodují víc než cena

Při výběru vhodného nástroje pro e-mail marketing by se podle Libora měly firmy v první řadě zamyslet nad tím, co od něj očekávají nejen v současnosti, ale i v horizontu několika let. Důležité je také vědět, kdo s nástrojem bude pracovat, jestli interní tým, agentura nebo freelancer, a jaké výsledky má nástroj přinést.

Velký význam má uživatelská přívětivost, napojení na další systémy a celková efektivita práce. Cena by měla být až na posledním místě. Pokud totiž nástroj neodpovídá ambicím firmy, ani nízká cena nepřinese výsledky.

Co čeká e-mailing v dalších letech?

S Liborem jsme mimo jiné probrtali mailing skrz naskrz. Podle něj e-mailing rozhodně neumírá. Jeho role zůstává zásadní, jen se postupně proměňují pravidla hry. Jak to bude v budoucnu? Hlavní roli bude hrát hlavně bezpečnost a autentifikace díky standardům, jako jsou DMARC, SPF nebo DKIM. Roste také význam kvalitních dat. Není důležité mít co největší databázi, ale spíš pracovat s relevantními a čistými kontakty.

Fast questions s Liborem

Na závěr každého Reals Talku mám připraveno pár rychlých otázek. Má raději networking nebo byznys schůzky, offline nebo online konference a jaká nástroj je mu nejbližší? To se dozvíš přímo v rozhovoru.
Libor Nádvorník je důkazem, že i cesta z hudební zkušebny může vést až k expanzi českého SaaS produktu do světa. A že dobrý networking není o počtu kontaktů, ale o lidech, kteří ti budou sedět lidsky i profesně.

The post Libor Nádvorník: Od muzikanta k osudovému projektu Mailkit appeared first on André Kohout si píše.

Meet&Deal partnerem Upterdamu

Pro mě začal Upterdam už ve středu ráno, kdy jsem se v Praze sbalil a jel směr Bratislava. Stejně jako minulý rok bylo mým úkolem celý Upterdam dokumentovat, takže jsem začal s předstihem. 

Kolem 2 jsem se poprvé dostal do Refinery Galery a začal s Jakubem Jarabicou řešit, co je potřeba. Meet&Deal jako mediální partner měl své místo i na eventu a myslím, že v konferenční části ho nikdo nemohl přehlédnout. U registrace jakbysmet, ale v expo zóně dost splýval, protože jsem zapomněl na jeden žlutý banner. 

Warm up večeře

Bannery visely, beach flag stál, a tak jsem se jel ubytovat a připravit na večeři pro partnery, speakery a VIP hosty, kterou jsem moderoval. Přivítal jsem hosty, dal slovo Jakubovi a po večeři představil Livii, která měla odprezentovat networkingovou aktivitu. Aktivita se chýlila ke konci, tak jsem se znova ujal mikrofonu a trochu hosty motivoval, aby dokončili úkol a přišli k nám. Než všichni dootevřeli box, udělali jsme si menší standup s výsledky aneb bacha na čísla, když odpovídáte na otázky. Průměrný věk 450 km pak způsobí spoustu zábavy. Večeři jsme klasicky zavírali s Branislav Barbirík a Robo Potoma. 

Hurá na Upterdam

Ve čtvrtek jsem si dal výživnou snídani, na pokoji ještě trochu popracoval a pak vyrazil na Upterdam. Ten už byl v plném proudu, přednášející přednášeli a stánkaři stánkovali. Celkem se na Upterdamu ukázalo 1100 lidí. Wau!  

Mezi stánkaři jsem měl několik partnerů, které jsem dostal za úkol vyzpovídat. Vzal jsem to pěkně popořadě: Corlonez – Jirka Hasalík, Fedex – Ján Ličko, Tatra Banka – Pavol Bogar, Ui42 – Andrej Kajan, Finby – Paula Banasová, Smartbase – Milan Peťko, 24pay – Braňo Barbirík a UNION – Michal Vančo. 

Ta zásadní část pro Upterdam byla tímto splněná, tak jsem se vydal networkovat a posbírat pár insightů z přednášek. Velmi mě potěšila hojná účast CZ hráčů v programu. To byl super tah, aby Upterdam nebyl jen o Slovácích pro Slováky. 

Bude vlog

Pak jsme šli zase natáčet. Tentokrát jsem ale vybral několik top osobností CZ & SK byznysu, jako je Milan Šmíd, Ruslan Skopal, Libor Nádvorník, Jaroslav Chrapko, Robert Potoma, Ivan Cingel, Imrich Kovaľ, Dalibor Cicman, ale i pár dalších! Těš se, vlog od BUZZOONS bude soon! 

Po všech rozhovorech a pronetworkovaných hodinách přišel čas na zábavu. Respektive na vyhlášení Upterdam Awards – novinky, kterou si organizační tým připravil. Gratuluju všem nominovaným, ale hlavně výhercům!

👉 E-commerce objev roku: Albert Bundala

👉 Žena slovenského e-commerce: Mia Štepanovská

👉 E-commerce osobnost roku: Dalibor Cicman

👉 Hlas e-commerce komunity: Martin Švenk

Dalibora jsme se, jen co slezl z pódia, zeptali na jeho dojmy! 

Zobrazit příspěvek na Instagramu

Příspěvek sdílený UPTERDAM | E-commerce konferencia a expo (@upterdam)

Vydařená afterparty

Po vyhlášení vítězů už byla jen zábava. Tentokrát zůstalo na afterparty mnohem víc lidí než minule, takže networking byl vydařený až do ranních hodin. Dokud teda nezavřeli prostor, kde byl bar, a pak prostor, kde měl Braňo s 24pay stánek. Nakonec jsme skončili u Braňovo auta, kde to pokračovalo do té doby, než postupně všichni odpadli. 

Víte, že když se zdravíte se ženami na Slovensku, tak začínáte pravou stranou, a když v Čechách, tak levou? Bacha na to, aby nedošlo k faux pas.

A příště zas

Letošní Upterdam hodnotím velmi kladně. Nový prostor, Upterdam Awards a spoustu dalšího, co tento ročník přinesl, bylo fakt skvělý! Jako evenťák jsem poctivě dával Jakubovi a jeho týmu feedback po celou dobu eventu, aby to měli hned za čerstva mohli to rovnou využít. 

Z neověřených informací vím, že Upterdam by zase měl být poslední čtvrtek v září/septemeberi 2026. Takže vidíme se tam? Já u toho určitě budu! 

Jak vypadal Upterdam 2024? Mrkni na článek Navštívil jsem největší e-commerce konferenci na Slovensku. Jaký byl Upterdam?, nebo YouTube vlog!

The post Meet&Deal pokračuje v expanzi na Slovensko. Jaký byl Upterdam 2025? appeared first on André Kohout si píše.

Nové prostředí přináší nové myšlenky

Když se vytrhneš ze své bubliny a přesuneš se do úplně jiného prostředí – ať už je to ruch Bangkoku, historického Říma nebo chill na Filipínách – mozek začne pracovat jinak. Vnímáš nové barvy, chutě, vůně, zvuky. Všechno je jiné. A právě tahle odlišnost často spouští nový proud myšlenek. Najednou přemýšlíš nad věcmi z jiné perspektivy. A to se ti může hodit, věř mi.

Nezapomeň vypnout mozek

Můj mozek jede často naplno. Až 300 odpracovaných hodin měsíčně pro mě není nic divného. Schůzky, e-maily, organizace Meet&Deal a dalších projektů, na kterých dělám… znáš to. Ale když cestuju, často schválně vypínám notifikace a věnuju čas jen sobě. Těm myšlenkám, co nemají prostor během každodenního shonu. A právě tehdy mě často napadne něco, co později otočí směr mého podnikání. Protože čistá hlava ti může pomoct najít nový směr.

Jiný kraj, jiný mrav

Každá země má svůj vlastní způsob, jak podnikat, tvořit nebo komunikovat. V Thajsku, na Srí Lance, na Filipínách nebo třeba v Římě či Albánii jsem zažil naprosto jiný přístup k životu a tohle všechno se pak přenáší i do toho, co dělám – ať už tvořím svůj pravidelný obsah, plánuju další Meet&Deal nebo vymýšlím nové projekty. Každá země tě dokáže inspirovat.

Někdy plán nestačí…

Jedna z nejlepších věcí na cestování? Nepředvídatelnost. Věci často nejdou podle plánu. A právě tyhle momenty tě naučí být flexibilní, rychle reagovat a vidět příležitosti i v chaosu. Což je mimochodem skvělý trénink pro každýho podnikatele.

Jak tohle všechno využít v podnikání

Moje rada? Vyjeď. Ne kvůli úniku, ale kvůli rozšíření obzorů. Klidně na víkend, klidně vlakem kousek za hranice. Jen vypni režim autopilota. Věř mi, tvůj mozek ti poděkuje. A tvoje podnikání taky. 

Mrkni na moje cestopisy, kde najdeš konkrétní zážitky, ale i lifehacky a tipy z cest, které mě formovaly. Najdeš tam mé příběhy a zkušenosti z každé země, kterou jsem navštívil. Leccos z toho se ti bude hodit, i když budeš cestovat do jiných destinací. 

Baví tě to? Nezapomeň sledovat moje další výpravy a byznysové tipy a triky na Instagramu nebo LinkedInu – třeba tě to taky nakopne.

The post Cestování & kreativita: Buď kreativnější díky cestování appeared first on André Kohout si píše.

Než se pustíš do čánku, nezapomeň se podívat na vlog z natáčení, který jsme s týmem natočili.

Od rapu a streetwearu až k fine diningu

Tino je tvůrcem, který neustále hledá nové výzvy. „Podnikání není jen o zisku,“ říká. „Mám rád věci, které mě baví, aniž by musely okamžitě vydělávat.“

Jeho značka Life is Porno se za posledních 12 let etablovala na scéně streetwearu i umění. Budování brandu ale neomezil jen na oblečení – postupně se dostal k fine diningu a projektu Forbidden Taste, kde spojil nejlepší šéfkuchaře se zážitkovým gastronomickým menu na „nepravděpodobných místech“.

„Chef je pro mě stejný typ umělce jako tatér nebo barman. Drží si svůj styl, rukopis a posouvá věci dál,“ vysvětluje spojení životního stylu a jídla.

Z Red Bullu do Life is Porno

Než se naplno pustil do podnikání, pracoval roky pro Red Bull. Paradoxně ale právě jeho šéfka ho nasměrovala k tomu, aby se plně věnoval vlastnímu projektu.

„V Red Bullu jsem měl skvělou kariéru, ale věděl jsem, že chci svoje. Chtěl jsem mít možnost tvořit bez omezení. A moje tehdejší šéfka mi vlastně jen potvrdila, že dveře mám vždycky otevřené. To mi dodalo obrovskou svobodu riskovat,“ vzpomíná.

Dnes je jasné, že to bylo správné rozhodnutí. Life is Porno se stalo lovebrandem, který spojuje komunitu lidí, co žijí naplno.

Čokoláda jako další nečekaný krok

Tino má za sebou úspěšné streetwear projekty, expertní znalosti v gastronomii i vydání vlastní knihy Forbidden. Ale jak do toho zapadá čokoláda?

„Chtěl jsem vyzkoušet něco nového a narazil jsem na koncept NFT postavy, kterou si můžeš licenčně přivlastnit. Vznikl tak nový storytelling brand Infitorem, jehož součástí je i originální čokoládová edice.“

Čokoláda od Infitorem má hlubší smysl – propojuje kvalitní produkt s uměleckým příběhem. Každá limitovaná edice přináší nový vizuál a novou story, je to exkluzivní produkt, který funguje nejen jako jídlo, ale i jako zážitek.

„Byl to experiment, jestli postava z digitálního světa může mít reálnou hodnotu v tradičním retailu. Dnes se prodává na Rohlíku – a funguje to,“ dodává.

Jak si nastavuje svoje pracovní dny?

Tino tvrdí, že nejhodnotnější čas je pro něj ráno. Začíná snídaní s rodinou a snaží se soustředit na tvůrčí práci. Meetingy řeší hlavně odpoledne. Přestože se pohybuje mezi obory, zachovává si striktní přístup ke struktuře dne.

A víkendy? „Jsou pro rodinu. Práce vždy může počkat.“

Budoucnost? Další nové projekty

Tino neustále hledá nové způsoby vyjádření a propojení s lidmi. Social media trends sleduje, ale nenechává se jimi ovlivnit. „Platí jedno – když budeš dělat něco pořádně a s jasnou vizí, tvoje komunita si tě najde.“

Jeho hlavní pravidlo? „Režim, ale flexibilně.“

„Mám v kalendáři fixně sport, ale hlídám si kreativní flow. Když to nejde, nemá smysl se do toho nutit.“

Tino prostě tvoří. Ať už jde o streetwear, jídlo, knihu nebo čokoládu – vždycky tam bude originální nápad a odvážná vize.

Mrkni na celý Reels Talk byAndré s Tinem, kde se toho dozvíš ještě mraky.

The post Tino Hrnčiar: Jak Red Bull přispěl ke vzniku Life is Porno appeared first on André Kohout si píše.

Chceš vidět vlog z behind the scenes? Tak se na něj nezapomeň podívat.

Od Pokémonů k multimilionovému byznysu

Podnikavý duch se u Alexe projevil už v dětství, kdy si vydělával obchodováním s Pokémon kartami. „Vyměňoval jsem je a měl největší sbírku ve škole. Když jsem odcházel na střední, rodiče mi říkali, že jsou bezcenné – ale já je prodal a vydělal prvních 10 000 Kč,“ vzpomíná.

Zkušenosti sbíral jako freelancer i v různých marketingových agenturách, až nakonec v roce 2020 založil Socialmind – agenturu zaměřenou čistě na správu sociálních sítí. Jak sám říká: „Marketing je o pochopení toho, co lidi nutí nakupovat. A sociální sítě jsou dnes největším trhem pozornosti.“

Proč Socialmind vsadil na Reels?

Před pár lety by si málokdo dokázal představit, že na díky Instagram Reels nebo TikToku může vyrůst miliardový byznys. Alex to ale viděl jinak. „Všichni jeli PPC kampaně a nevěřili, že organický obsah na sociálních sítích může přinést výsledky. My jsme šli jinou cestou.“

Dnes Socialmind spolupracuje s klienty jako Niceboy, Trenýrkárna nebo Gorenje a pomáhá jim budovat značky právě skrze krátká videa. „Zásadní je odlišit se. Když budeš dělat to, co ostatní, zapadneš do davu. Musíš přinášet unikátní a kvalitní obsah.“

Jaký je recept na úspěch?

Alex věří, že klíčem ke zdolání jakékoli výzvy je konzistence a vytrvalost. Podobně jako u svého prvního byznysu s Pokémony, musel i Socialmind budovat od nuly. „Pamatuju si, jak jsme na začátku postovali desítky Reels měsíčně a skoro nikdo je neviděl. Ale vytrvali jsme – a dnes je to hlavní růstový kanál našich klientů.“

Podle něj je taky důležité nezkoušet dělat všechno najednou. „Dlouho jsem hledal, co přesně v marketingu dělat. Když jsem si ale vybral jen správu sociálních sítí, všechno se změnilo.“

Jak vypadá den zakladatele Socialmindu?

Alex začíná svůj den brzy ráno, kolem 6:30. Po meditaci a krátkém ranním workoutu následují dvě hodiny intenzivní soustředěné práce. „Dopoledne se věnuji strategii a rozvoji firmy, odpoledne schůzkám s klienty a týmem.“

Když se ptáme, co se změní, když má kocovinu, směje se: „Nestává se to často, ale když už, dopoledne to beru volněji a odpoledne naskočím zpět do práce.“

Budoucnost patří kvalitnímu obsahu

Co čeká Socialmind v následujících letech? Expanze a další růst. „Chceme mít exkluzivní spolupráce s nejlepšími značkami v každém segmentu. Už teď pracujeme s lídry v retailu, elektronice nebo fashion a chceme to ještě posílit.“

Zároveň má jasnou vizi pro tvorbu obsahu: „Kvalita bude hrát stále větší roli. Kdo nezačne investovat do profesionální tvorby teď, bude to mít za pár let mnohem těžší a dražší.“

Chceš budovat značku na sociálních sítích?

Alexův příběh ukazuje, že být včas u nových trendů a dokonale je ovládnout je klíčem k úspěchu v marketingu. Pokud tě fascinuje svět sociálních sítí, sleduj práci Socialmind nebo si s Alexem domluv schůzku.

„Sociální sítě jsou dnes klíčem k úspěchu značky. Pokud nevíš jak na to, Socialmind ti pomůže,“ uzavírá Alex. 

Celý rozhovor s Alexem můžeš zhlédnout v rámci mého pořadu Reels Talk byAndré. 

The post Alex Gritsayev: Socialmind dobyl sociální sítě a míří na 100 milionů appeared first on André Kohout si píše.

Než přistaneš na Filipínách

Na Filipínách evidují informace o turistech přes eTravel. Zaregistruješ se na tomhle odkazu a ono ti to vygeneruje QR kód. Ten ale nemusíš nikde ukazovat, protože se jim načte automaticky při pasové kontrole. Zvládneš to i na letišti jako my.

Jako turista vízum nepotřebuješ, pokud tam neplánuješ strávit více než 30 dní. Stačí ti pas – ten musí být platný ještě 6 měsíců po plánovaném opuštění Filipín (nikoliv po příletu). Taky často chtějí zpáteční letenku, aby měli přehled, kdy se chystáš Filipíny opustit. 

Doporučuju lokální SIMku, už kvůli datům. Jak už ode mě jistě víš, vždycky lítám připraven a mám virtuální SIM Airelo. Příště vyzkouším Saily eSim. S kódem ANDRE5430 dostaneš slevu 3 $ na Airelo a s kódem ANDREL6573 5 $ na Saily eSim.

Terce jsme pár dní po příletu pořídili místní SIM, koupili jsme ji v 7eleven a 20 GB vyšlo na 199 PHP a vystačilo jít to na celé 3 týdny. 

It’s all about the money, money, money…

1 PHP (Filipínské peso) je asi 40 haléřů. Já to počítal přes EUR, které jsme vezli s sebou, abychom nemuseli na Filipínách řešit bankomaty. 1 EUR vycházelo na 60 PHP, přepočet na Kč jsem pak bral 25 PHP / 2,5 = 1 Kč, abych si to zjednodušil. 

Peníze jsme měnili na několika místech. Když chceš měnit peníze, tak měj vždycky s sebou pas. Paradoxně v bance se nám nepovedlo směnit ani jednou. Většinou to nedělali a když jo, tak chtěli jen USD. Karty berou docela dost, ale pokud jako my chceš cestovat spíš low cost a vyhýbat se turistickým restauracím a podobně, tak s kartou nepochodíš. Kartou jsem platil všeho všudy asi 3x v obchodě a třeba 5x Grab přes aplikaci.

Bacha na natržený bankovky (EUR i USD). V těchto zemích je standardně neberou ani v bance. Stalo se nám to jak na Srí Lance, tak v Thajsku.

Dýška dost vítají, občas je v restauracích mají započítané v service charge, který se pohyboval od 5 do 10 %, ale nikoho tady dýškem neurazíte.

Ubytování na Filipínách. Kde bydlet?

Je to podobné jako jinde v Asii. Můžeš bydlet už od 100 Kč za noc, ale taky za 3k na noc. My se, co se týče ubytka, většinou držíme při zemi. Bereme to spíš jako přespávací stanici, případně na ubytku občas pracujeme. Ale to stejně většinou někde před hotelem, u bazénu nebo po kavárnách. Co si budem, v Asii máš na každém rohu „pitíčka“ za pár korun – od 30 do 100 PHP ledová káva, čaje, bubble tea… Prostě fakt výběr a dost často si tam můžeš i sednout. Většinu ubytování jsme stejně jako jinde v Asii hledali přes Agodu, ale občas i přes Booking.

Cestování: Skútry, tuktuky, vany a taky lodě

Skútr je must have na ostrovech, ale v Manile bych si to asi nelajznul, stejně jako třeba v Bangkoku. Skútr jsme měli půjčený cca od 300 PHP na den ale byly i za 700 PHP. Záleží na tom, jak dlouho ho chceš a taky jak umíš vyjednávat.

Lodě mezi ostrovy jsou většinou levnější než letenky, když to řešíš na posledních chvíli, ale samozřejmě ne na každý ostrov se dostaneš. Přece jen jich Filipíny mají přes 7 600. My jeli lodí dvakrát na Bohol a z Bohulu a každá cesta vyšla na 700 PHP na osobu + příplatek za 20kg kufr – jednou za 300 PHP za 2 a jednou asi 130 PHP za 2. Proč, se mě radši neptej. 😀 

Vany, jakože dodávky. Když už jsi na ostrově jako třeba Puerto Princesa, tak musíš mít skútr. Ale i tak se s ním všude nedostaneš. Nebo jako jo, ale ty ostrovy jsou dost velké. Takže když jsme chtěli z centra Puerto Princesa do El Nida, tak bychom strávili na skútru asi půl dne a ujeli takřka 300 km. A to na jeden zátah nechceš. Takže si můžeš zaplatit místo ve vanu – to jsme sháněli na několika místech a bylo to 700 PHP za osobu. Cesta trvala cca 5 hodin a byla docela svižná. 😀 

TukTuk je asijská klasika. Smlouváš na ulici, ale bacha, minimálně se na tu cenu vždy ptej dopředu. Občas totiž narazíš na někoho, kdo chce zkusit tě natáhnout jako nás v Manile hned na začátku, viz článek Cestopis Filipíny vol1: Manila jako na dlani a hřbitov, kde bydlí živí lidé.

Na spoustě ostrovů je k dispozici sdílený velký TukTuk, aka Jeepney Tour. Vychází na pár PHP za osobu a vždy máš vepředu napsané 2-5 míst, odkud kam a přes co to jede. Ale v klidu, taky nám chvilku trvalo, než jsme to vykoumali, 

Výlety aka Tours – ať už na El Nido nebo i na dalších místech jako Bohol apod. máš k dispozici cestovky a jejich tours. Tam o ceně moc smlouvat nechtějí a na dost míst je to zbytečné. Zvlášť když máš skútr. My tam vždy nakouknem, ať zjistíme ty největší zajímavosti, a pak to jedem po vlastní ose. Když teda nejde o ostrovy, kde potřebuješ loď – o tours v El Nidu jsem psal v posledním článku Cestopis Filipíny vol3: Luxusní pláže, rum levnější než kola a vietnamská pomsta. Předtím jsme měli jednu na Whale Sharks, se kterými můžeš šnorchlovat na Oslob.

Nejlepší jídlo na Filipínách?

Pokud tohle není první článek, který ode mě čteš, tak už víš, že nejlepší je jíst tam, kde jedí místní. Dost pravděpodobně to bude levné a sakra dobré – to platí i tady. Ty nejlepší jídla, jako třeba vepřové Adobo nebo jarní závitky lumpia jsme měli od místních a porce stále míň než 20 Kč i s rýží.

Pokud budeš v Manile, tak si určitě naplánuj cestu do Chicken House Express, protože lepší grilovaný kuře a omáčkou a rýží jsem v životě nejedl. Pokud ty jo, tak dej vědět kde, protože to chci ochutnat! 

Na Boholu se stav na tuhle grilovačku – bacha mapa je přibližná, musíš to poznat podle místa – vyzkoušeli jsme jich v téhle ulici několik a tenhle týpek to měl setsakramentsky nejlepší a taky nejlevnější.

Na Puerto Princesa zase můžu doporučit z místních tuhle, opět viz fotka a přibližný pin na mapě, nebo taky vietnamskou polívku z Bona’s Chalong.

Obecně oproti Srí Lance, ale i oproti Thajsku mají na FIlipínách dost fastfoodů, jakože fakt dost a hlavně dost levných. Zkusili jsme to jednou na Boholu, protože jsme nic extra dobrýho místního nenašli a za 2 meníčka jsme zaplatili asi 400 PHP. Do toho se nevejdu ani v ČR v českých korunách. 😀 

Ráj levného alkoholu

Alkohol je na Filipínách dost levnej oproti ostatním místům v Asii. Například za jejich místní rum (chuťově něco jako náš Captain Morgan) zaplatíš za půl litr asi 100 PHP, to samé gin, ale ten jsme ještě neochutnali – vezeme si ho domů. Litrová láhev stála 130 PHP. 

Samozřejmě, když si alkohol kupuješ na pláži nebo na vodě při tour u El Nida, tak je ta přirážka slušná, ale ve srovnání s Českem, Thajskem či Srí Lankou jsou to furt drobný. Pivo v 7eleven koupíš od 80 do 100 PHP a dokonce jsou místa, kde seženeš i českýho Kozla. 

(Ne)kompletní itinerář na Filipíny

Do tohohle itineráře jsem dal jen to, co nás zaujalo. Není to komplet. Pokud tě zajímá všechno, co jsme viděli a na daných místech dělali, mrkni na ostatní články.

• 3 noci v Manile
  • Binondo (Chinatown)
  • Moderní Makati & výškové budovy, zejména The Peak (Grand Hyatt Manila), kde si můžeš dát večeři v 61. patře nebo drink v 62. patře a ani to nestojí úplně majlant 
  • Chicken House Express
  • Jeepney Tour 
• 1 noc Cebu
  • Trhy Carbon Night Market 
• 5 nocí Bohol
  • Šnorchlování s velrybími žraloky (nutno přejet na Oslob) 
  • Vyhlídka na Chocolate Hills – vstup 50 PHP, cca 30 minut, ikonická krajina s vyhlídkovou plošinou
  • Mahagonový Man-Made Forest – fotogenická alej mezi Loboc a Bilar
  • Blood Compact Shrine – památník první smlouvy mezi Španěly a Filipínci (1565)
  • Nártouní rezervace (Tarsier Sanctuary) – vstup 50 PHP, cca 30–45 minut, setkání s nejmenšími primáty světa
• 6 nocí Puerto Princesa
  • Nagtabon Beach – ideální na surfování, ten si tam můžeš půjčit za 400 PHP na hodinu, což jsem nedal 
  • Palawan Wildlife Rescue and Conservation Center (krokodýlí farma)
  • Motýli – Palawan Butterfly Ecological Garden and Tribal Village
  • Tag Kawayan Beach 
• 2 noci El Nido
  • Tour C, nejlíp hodnocená a i podle průvodce jsou to nejhezčí zastávky, ale pokud tam budeš víc dní, tak si jich dej klidně víc. A má taky něco do sebe
    • Hidden Beach, Secret Beach, Helicopter Island, Talisay Beach a Matinloc Island – občas se může stát, že některé zastávky se změní, my vynechali Secret Beach, ale za co nám to vyměnili, si za boha nepamatuju 
• 2 noci Puerto Princesa
  • 1 noc Manila

Kdy vyrazit na Filipíny

Kdy vyrazit na Filipíny a co s sebou? Stejně jako do Thajska, ideálně v období sucha, tedy mezi listopadem a květnem. Ale turistická sezóna je od poloviny prosince do března.

S sebou je to taky takový asijská klasika – lehké oblečení, potřebné léky, potápěčské masky apod. Žádná specialita oproti jiným asijským zemím. Případně cokoliv si můžeš dokoupit na místě.

Časový posun je 7 hodin v zimním čase, 6 hodin v letním. Za mě je to maximální časový posun, když chceš během cestování pracovat a řešit věci s lidmi z ČR. 

5 věcí, co dělat na Filipínách

Mám tu 5 must have věcí, který nesmíš vynechat, pokud vyrazíš na Filipíny. Tady jsou:

• Masáž
• Tour na El Nido 
• Šnorchlování se žraloky
• Chicken House Expres v Manile
• Chocolate Hills 

Všechny mé cestopisy z Filipín:

• Cestopis Filipíny vol1: Manila jako na dlani a hřbitov, kde bydlí živí lidé
• Cestopis Filipíny vol2: Co nevynechat na Boholu a jsou Chocolate Hills fakt z čokolády?
• Cestopis Filipíny vol3: Luxusní pláže, rum levnější než kola a vietnamská pomsta

The post Filipíny: Ideální místo v Asii pro Čechy, co holdují pečivu a levnému alkoholu appeared first on André Kohout si píše.

Když nechceš tuktuk, ale Grab vypoví službu

Z Boholu lodí na Cebu a z Cebu letadlem do Puerto Princesa. Neděle na cestách. Vystupujeme na letišti, otvírám Grab a snažím se volat odvoz. Odmítáme několik taxikářů, tuktuků… a pak zjišťuju, že tady Grab nefunguje. Sh*t!

Jdeme pro tuktuk. Přijde frajer, co to organizuje, ptá se, kam chceme. Ptám se na cenu, říká 400 PHP. Nabízím 300 PHP. On: OK, ale kufry jsou velký. Nakonec nás stejně posílá do taxíku. No aspoň nezmokneme.

Spálení podruhé, tentokrát naostro

Ubytko? Trochu nerozvážně jsem chtěl bydlet víc v centru – chyba! Ale nevadí. Večer hledáme jídlo a narazíme na frajera se skútrem. Ze 700 PHP na den jsem ho ukecal na 300 PHP. Budeme tu 10 dní, takže smlouvat se vyplatí.

Plán na pondělí: Honda Bay. Jenže odtud se dostanete jen na okolní ostrůvky. Tak Nagtabon Beach – jen 25 km. Let’s go! Po desáté ranní příjezd a pláž prázdná. Krása! Fotíme, chillujeme, dospáváme vstávačky ve 4 ráno kvůli velrybím žralokům. Hups. S Grabem jsme se spálili poprvý a na slunci hned podruhý. I přesto, že jsme se mazali padesátkou, jsme spálený.

Oběd? Terka krevety, já kuře a kokos. Pak mě čekal call s Shoptetem, Buzzoons a organizace blížícího se eventu Meet&Deal vol5!

Krokodýli a další facka od slunce

Chceme pauzu od sluníčka, tak vyrážíme do Palawan Wildlife Rescue and Conservation Center (krokodýlí farma). 100 PHP na osobu, fotka s krokodýlem možná, ale… fakt ho musej mít zavřenýho v krabici s páskou přes čumák? Celej den? Radši se neptám. Ve volný přírodě jich je tu už asi jen 200, tak snad vědí, co dělají. Mají tu 50-100 krokodýlů, od nejmenších po 7metrová hovada. Fakt slušný! Uvidíš ve vlogu.

Pak nás čekala vyhlídka a motýli. Jenže Terce se dělá blbě, asi úžeh. Byla skoro na záchranku. Nakonec se dává dokupy a jdeme na motýlí džungli. Krom krásných motýlů jsme dostali i přednášku o tom, jak místní domorodci žili, lovili, zpívali a tak dále – opět to vše uvidíš ve vlogu, včetně motýlů. 

Konečně ochutnávám cibetkovou kávu. A večer objevujeme Bona’s Chaolong – vietnamskou restauraci s polévkami a něčím jako Banh mi. Fakt dobrý!

Na nehty, do barberu a… na záchod

Ve středu chceme ještě odpočinkovější den, měníme peníze, couráme po centru… Terka chce na nehty a já zkusit barber shop – cut za 150 PHP je dost slušnej, ne? Taky sháníme odvoz do El Nida, skútr sice máme, ale 260 km na něm jet fakt nechci. Všechno máme a našli jsme další vietnamskou, kde zas dělaj polívky a Banh mi. No, název sem psát nebudu, protože celej čtvrtek jsem „💩“ na záchodě. 

Je tu pátek, čas na pláž – nám oběma už je jakž takž dobře a hlavně se nám to krátí. V sobotu jedeme na dva dny do El Nida a ve středu odlétáme. Jedeme teda na pláž Tagkawayan Beach – je sice lehce přes hodinu daleko, ale co už! Je na doporučení místních (i AI), a stejně jako Nagtabon Beach takřka bez lidí, krása. Kolem 13:30 se balíme a jedem směr hotel. Musím připravit open call hlasování, který stále běží na Meet&Deal LinkedInu a Instagramu. Pak jídlo, trhy, nakoupit na sobotu, zabalit a spát. 

Cena ubytka odráží jeho úroveň

Sobota 6:00 budíček a jedeme směr El Nido! Po příjezdu jsme vyrazili pěšky na ubytko. Tím, že to bylo jen na dvě noci, šli jsme echt po ceně – tomu taky ubytko odpovídalo, respektive spíš hostel. Dost zvláštní místo, sice s vlastní koupelnou, ale takřka bez vody, no hrůza. Ale co už, na dvě noci jen na přespání stačí. Jsme ubytovaní a zase chčije, ach jo! 

Jdeme teda sehnat tour a snad to půjde v tomhle počasí. A taky chceme na masáž. Za 500 PHP by to byl hřích nejít! A co jinýho dělat v tomhle počasí. Vybrali jsme Tour C a díky tomu se podívali na ostrovy Hidden Beach, Secret Beach, Helicopter Island, Talisay Beach a Matinloc Island, kde jsme měli skvělej oběd, Hidden Beach a pak šnorchlovačka u Matinloc Island. Výlet to byl naprosto parádní, ve srovnání s tím, na kterém jsme byli na Ko Tao. Oba jsme si to moc užili a kdybychom měli víc času, určitě bychom zkusili i další tours. Na výběr máš z Tour A (Tajná laguna, ostrov Shimizu, pláž Seven Commandos), Tour B (Hadí ostrov, ostrov Pinagbuyutan, jeskyně Cudugnon, jeskyně Cathedral a pláž Entalula), naše C a Tour D (Pláž Nat Nat, Paradise Beach, Malá laguna, ostrov Cadlao a ostrov Bukal). Stojí všude stejně od 1 200 do 1 00 PHP a neobsahují environmentální poplatek 400 PHP na hlavu a u některých se doplácí za vstup na ostrov.

Když je Coca Cola dražší než rum

Večer jdeme fotit, na drink a na jídlo. A hlavně koupit si místenky do vanu směr Puerto Princesa. Všechno máme a za skoro poslední peníze si kupujeme rum s colou a paradoxně je tady Coca Cola dražší než rum. I s limetkama nás to vychází na 200 PHP a máme celej večer co pít. 

Unavený, lehce připitý jdeme spát, protože ráno v 9 jedeme. Po příchodu na Bus Terminal zjišťujeme, že máme blbej papír – skvělý, jak to asi máme vědět?! Nakonec se pro nás jedno auto muselo vrátit. Aspoň tak…

Směnárnu Palawan Pawnshop už nikdy

Jsme v Puerto Princesa, došli jsme pěšky na hotel, bereme skútr, eura a jdeme vyměnit peníze a konečně na jídlo. Opět měníme v Palawan Pawnshop, což nedoporučuju, protože to za prvý trvá dlouho, protože chtějí vyplnit snad i jméno matky za svobodna a místo, kde zemřel váš třetí mazlíček, a za druhý jsem se s nima už jednou hádal, protože měli blbě napsanej kurz. Takže never more.

Peníze máme, najedený jsme taky – konečně jsem si dal Pork Adobo od místních a je to fakt lahůdka! Jdeme zase na masáž, tentokrát za 350 PHP a nechat si vyprat věci. Akorát ubytko v El Nido nemá problém jen s vodou ale i se zápachem.  

Nejlepší pláž?

Jdeme spát, ráno vstávám brzo, abych stopnul Early Bird vstupenky na Meet&Deal vol10 all-inclusive EDITION, který pořádáme společně s OREA Hotels & Resorts. Tam už se dostaneš jen za standardní cenu. Pak razíme prý na nejhezčí pláž na Puerto Princesa – Sabang Beach. Máme jí přes 70 km. Paráda, 2 hodiny na skútru. A popravdě? Tagkawayan beach mě teda baví víc, je tam mnohem klidnější moře, míň lidí a míň všeho! Kousek od Sabang Beach je podzemní řeka – Subterranean River, kterou jsme ale vynechali. Jedeme domů, vyzvedáváme vypraný prádlo (do 7 kg za 180 PHP), vracíme skútr a pomalu balíme. 

Ve středu totiž letíme zpět do Manily na jednu noc, rychlej Chicken House Express a ve čtvrtek směr Dubaj, kde strávíme nějakých 18 hodin a v pátek už letíme zpátky směr Praha.

Jaké jsou mé celkové dojmy z Filipín? Přečti si článek Filipíny: Ideální místo v Asii pro Čechy, co holdují pečivu a levnému alkoholu

The post Cestopis Filipíny vol3: Luxusní pláže, rum levnější než kola a vietnamská pomsta appeared first on André Kohout si píše.